Vítej na webu, kde tvůj názor znamená víc než ten můj.

Ahoj, já jsem Týna a jsem makeupholik. Ale taky normální holka, která na papír nenakreslí ani kočičku. Dej mi štětec do ruky, posaď se přede mě a nech mě tě naučit, jak si nejen díky perfektnímu makeupu pro tebe zvýšit sebevědomí.Snadno a rychle!

Moje vášeň k makeupu zažehla už někdy v dětství. Moje mamina však ve své kosmetické taštičce neměla moc na výběr – dodnes jsou jejími svatými grály hnědá tužka na oči a hnědá řasenka. To mi moc prostoru pro kreativitu nenabízelo, ale i když jsem si mnohdy půjčila z toho jejího mála jakýkoliv produkt, hned jakmile jsem ho nanesla na obličej, cítila jsem se jinak.

Jinak, ne vždy lépe 🙂

Záměrně neříkám lépe, protože většinou mé pokusy nebyly hodny ani fotografie na první telefon s barevným displejem a 8MPx foťákem. Joo, to byly časy. Už tehdy jsem ale věděla, že makeup mnou hýbe a zajímá mě. Ale to by nebyla moje mamina, kdyby neměla jasná pravidla. Takže do 15 ani řasenku!

To víš, že jakmile mi padlo 15, tak většina mého kapesného, potažmo prvních vydělaných peněz, šlo do líčidel. Černá tužka na oči, černá řasenka, tmavá rudá rtěnka (tu mimochodem ve své sbírce mám stále, i když už jen z pouhé nostalgie)… Jakmile jsem mohla, běžela jsem si pro další líčidla a začala experimentovat. Slevové regály mě už zdravily z výlohy a rtěnky za dvacku mi během chvíle cvakaly v kabelce.

Začala jsem studovat konzistence, barvy, různé finishe produktů, jejich multifunkčnost, možnost je kombinovat… A tak vznikala šílená líčení, která ale teprve probudila tu správnou kreativitu a potřebu se zdokonalovat.

Nejde mi ale jen o vzhled…

Už v těch 15, 16 letech jsem věděla, že mi nejde jen o ten vzhled, o to, jak vypadám s makeupem, všímala jsem si změn v mém sebevědomí, jak se vnímám, jak si přijdu s různých odstínech a co za pocity to ve mně vyvolává. Makeup pro mě nikdy nebyl povrchním koníčkem.

Postupně si mých kreací začalo všímat i mé okolí a kamarádky chtěly, abych je nalíčila. Co si budeme, první pokusy nebyly nic moc, ale postupem času jsem přišla na to, jak si vzít ten štětec do ruky, aby se mi netřepala ruka, a tak dále…

Pořádný a pro mě nejdůležitější zlom však přišel až když mi kamarádka Josefína volala, abych s ní jela za její známou Miladou, která fotí, ale nemá vizážistku. Tehdy si pamatuji, že jsem byla vyklepaná a upřímně se mi vůbec nechtělo. (Promiň Mili :D)

No ještě že jsem jela, protože s Mili jsme si okamžitě padly do oka a aniž bychom se na čemkoliv domluvily, započala mezi námi nikdy nevyřčená exkluzivní spolupráce. A díky bohu (nebo spíše díky Fínko), tak jsem se dostala k fotomakeupu a s Mili jsme to začaly rozjíždět.


Díky Mili jsem získala více než 5 let praxe s líčením žen všech typů. Ale také vím, že pokud chci u líčení kohokoliv dosáhnout nejlepších výsledků, nemůžu poslouchat jen sebe a opírat se pouze o své zkušenosti, ale musím umět naslouchat. Protože výsledný makeup budeš mít na sobě ty, ne já a proto je tvůj názor vždy důležitý.


A to už jsme v dnešní době a v tom,
proč jsem založila ProMakeup.
Aby tu byl ProŽeny, ProTebe!

Co se mi totiž vždy líbilo na focení byla ta kompletní přeměna člověka nejen zvnějšku díky makeupu, ale hlavně zevnitř. Když se mi svěřila do rukou stydlivá holčina, která měla problémy se sebevědomím a pak ji vidíš jako totální #powergirl dívat se na sebe do zrcadla, nastavovat se před foťákem a opravdu si užívat to, jak vypadá.

Tohle je pro mě vždy nejlepší pocit, když vím, že se mnou nalíčená žena cítí dobře, žensky a utíká si do drogérie koupit podobné produkty, aby vše mohla zvládnout doma sama. To mě pohání dál a to bych ti ráda předala.

Způsob, jak se cítit perfektně s makeupem, ale i bez.